Titran, ostrov Froya  14.-26.4.2011 

Tento rok jsme s kamarády naplánovali rybářskou dovolenou na severu Evropy v Norsku. Dlouhé roky plné plánů jsme našli konečně společné volno a proto již nic nebránilo vyrazit za krásami mořského rybolovu. Vyrazili jsme 14. dubna po vlastní ose. Jelikož nás jelo pět a do jednoho auta i se všemi věcmi a rybářským náčiním bychom se nevešli, naložili jsme dvě auta až po střechu a vyrazili jsme. Ubytování a lodní lístky jsme měli zajištěné přes CK SNTOUR.

  Vyrazili jsme z Hradce Králové směr Rostock, kde jsme se nalodili na trajekt, který nás dopravil přes moře do švédského Trelleborgu. Přes Švédsko vedla naše trasa směr Oslo po dálnici. Jelikož v Norsku ještě nejsou vybudované dálnice, až na krátké úseky směr ostrov Hitra, cesta už nebyla tak svižná jako doposud. Na každém kroku nás čekalo rychlostní omezení, značky oznamující měření rychlosti radarem a opravy silnic po zimě. Po 35 hodinách strávených cestováním jsme konečně dorazili na místo určení do města Titran, které leží v nejjižnější části ostrova Froya. Hned po ubytování a krátkém odpočinku po dlouhé cestě nás čekala nemilá zpráva o špatném počasí a silném větru, který by měl zeslábnout až o dva dny později. Poprosili jsme delegáta cestovní kanceláře, který tuto lokalitu dobře zná o radu, kde by se za tohoto počasí dalo rybařit a druhý den jsme vyrazili autem. 

  Na přívlač ze břehu jsme měli připraveny gumové kopyta modrobílé a černobílé barvy ve velikosti 9cm s jigovou hlavičkou 20g a pilkiny s trojháčkem o váze 40g. Po častém uvíznutí a nutnosti přetrhnout pletenou šňůru jsme poté používali už jenom gumové nástrahy a úlovky na sebe nenechaly dlouho čekat. Za první den rybaření jsme nachytali několik tresek obecných a sem tam nějakou tresku tmavou.

Další den se už vítr a moře uklidnilo a mohli jsme vyrazit pilkrovat. Přebrali jsme si 2 lodě, které byly dlouhé kolem5 metrůs motory o výkonu  40 koňských sil, což bylo dostačující pro rybolov na otevřeném moři. Měli jsme připravené švédské pilkry a pilkry MAK o hmotnosti 300 až 500g. Jako návazce jsme zkoušeli papriky a chobotničky různých barev a treskové plandavky. Po několika hodinách zkoušení a kombinování návazcu a velikostí pilkrů  bylo částěčně rozhodnuto, co pro tuto oblast bude nejlepší. Na menších hloubkách od 25 do50 metrůstačilo použít pilkry 300g. Od 50 do100 metrůbylo vzhledem k silným mořským proudům nutno používat pilkry 500g. Jako návazce se nám osvědčily papriky červené barvy, na které jsme chytali nejčastěji tresky obecné a treskové plandavky, které byly velkým lákadlem pro tresku tmavou. Občas jsme přidávali na háky i rybí maso, po kterém byl nejčastějším úlovkem Mníkovec bělolemý nebo-li Lumb. Na přívlač jsme používali pilkiny o hmotnosti 40-60g.

  Druhý den na moři  Tomášovi konečně na háčku uvízlo něco, na co jsme se velmi těšili. Byl to hodinový boj kdo s koho. Prut ohnutý až na maximum, brzda seřízená a připravena na výpady ryby. Po hodinovém souboji kdy se vždy sotva navynulo10 metru  si ryba vymotala metrů 20 jsme zjistili, že nás odtáhla asi kilometr daleko. Nakonec při dalším pokusu o přitáhnutí ryby aspoň o kousek se prut narovnal a byl konec. Z vody jsme vytáhli kompletní montáž, nic neprasklo, ale ryba se vyřízla. Do konce zájezdu už jsme neměli štěstí na něco podobného. Za 7 dní strávených na moři každý z nás nachytal při pilkrování či na přívlač desítky tresek obecných a tmavých, několik mníkovců bělolemých a sem tam nějakého mníka. Neměli jsme bohužel štěstí na jiné druhy ryb, které se tu v tuto roční dobu také vyskytují. Největší ryba, která byla ulovena, byla treska obecná o hmotnosti15 kg, ale i tak jsme byli spokojeni. Všichni jsme byli nadšeny  krásami mořského rybolovu a norské nedotčené přírody a určitě se sem ještě někdy vrátíme.

Michal