Norsko- krásná země plná ryb, sobů a radarů
Zprávy od vody

Norsko- krásná země plná ryb, sobů a radarů

 

  Norsko - 386 199 km2 , z toho pevnina 323 802 km2, počet obyvatel zhruba 4 700 000. Při srovnání s naší zemí je to větší země s méně obyvateli. Je to krásná země na Skandinávském poloostrově s naprosto zachovalou přírodou a dobrými podmínkami pro rybolov jak mořský, tak i sladkovodní. Pro nás středoevropany je tento stát známý také díky prohibici, vyšším cenám benzínu, u potravin se cenový rozdíl začíná vyrovnávát, toto vše je dáno naprosto odlišnou ekonomickou situací, takže obecně lze říci, že pro Čecha je v Norsku draho.      

     Chtěl bych se s vámi podělit o pár řádků naší rybářské výpravy, kterou jsme absolvovali na konci dubna. Já a tři mí kamarádi. Všichni jsme aktivní rybáři a jednou za čas vyrážíme na rybářskou expedici na sever. Tentokrát byl naším cílem ostrov Dolmoy ve středním Norsku, jen pár kilometrů od ostrova Hitra, který je českým rybářům, kteří navštěvují Norsko, velice dobře znám. Po několikatýdenním plánování výpravy, kdy jsme se snažili nevynechat ani jeden detail včetně cesty, protože jsme jeli po vlastní ose, nastal den D. Večerní sraz u garáže, nakládání posledních věcí do již tak plného auta, poslední polibky od našich miláčků a mohlo se vyrazit.       

 Je několik možností přesunu do Norska. Můžete se vydat do německých přístavů Sasnitz nebo Rostock a odtud trajektem do švédského Trelleborgu nebo můžete jen po pevnině a tím pádem navštívíte další severskou zemi a to Dánsko. To se sice rozprostírá na Jutském poloostrově a několika ostrovech, ale na hlavním tahu  mezi Svédskem a Německem je propojen obřími mosty, zároveň se připravte na tučné mýtné, které zaplatíte při průjezdu obou mostů, nicméně za to ten průjezd stál.Máme toho už docela dost nacestováno, ale na vlastní oči jsme ještě větší mosty neviděli. My jsme touto cestou jeli na zpáteční cestě, ale směr Norsko jsme vyjeli přes Rostock, kde jsme se nalodili na trajekt společnosti Stella line.Tento obrovský trajekt nás poté pomalou, ale jistou plavbou, za zvuku dunících motorů, dopravil do Trelleborgu. Jelikož jsme potřebovali doplnit energii, zašli jsme si v lodní restauraci na švédskou snídani v podobě míchaných vajíček, pečené slaninky a nám dobře známých švédských masových kuliček. A proto, že jsme už měli kus cesty za sebou, objednali jsme si kajutu a šli se trošku dospat, dát si osvěžující sprchu a nabrat síly na další cestu. Už při vylodění a prvním kontaktu poznáte, že už nejste na starém kontinentu, i když jižní pobřeží Skandinávie tomu je dost podobné. A čím více však míříte na sever, tím více se vám odhalují krásy skandinávských států. Není vůbec od věci se několikrát zastavit a udělat si nějaké fotky tamní přírody a nikam nespěchat. Ono vlastně spěchat ani nejde.

     Při vjezdu do Norska není vůbec od věci dodržovat místní silniční předpisy. Norská policie je známá svým nesmlouvavým postojem i při menším prohřešku a že ty pokuty nejsou vůbec malé.Takže nejenže ušetříte nějakou tu kačku navíc, ale i nebudete monitorováni pevnými radary, kterých jsme potkali skutečně mnoho. Ve vesnici, v tunelu, v lese, trochu nezvyklé na české poměry, ale zřejmě účinné, protože V Norsku je minimum smrtelných nehod.Na každý tento"foťák"  jste předem upozorněni dopravní značkou. Cesta nám ubíhala skvěle, po ose Trelleborg-Oslo- Hamar jme již odbočovali před vesničkou Orkanger směr norské ostrovy. Po projetí několika tunelů nás čekal ten poslední, nejdelší a opět s radárkem.  A zde jsme museli dát opět nohu z plynu, jelikož nás zřejmě vítali místní sobi, kteří byli snad všude, za toto stádo by se snad nestyděla ani velká zoologická zahrada.Při příjezdu do cílové vesnice Kjeringvag nás již vítala naše rybářská základna, která se nachází na břehu menšího fjordu a zasazena je v krásné, téměř nedotčené přírodě. Už tento kontakt s Norskem mi dal opět za pravdu, že Norové si velice váží přírody, kterou mají. Jelikož jsme nejeli na čas, ale na pohodu, dojeli jsme tedy zhruba po 34 hodinách do cíle. Dá se říci, že jsme zaparkovali rovnou do postele, protože toho měl každý z nás plné zuby.  

     Po vydatném spánku, převzetí lodi a přípravě rybářské výbavy jsme mohli vyjet vstříc prvním rybářským zážitkům.Již předem jsme byli upozorněni, že se nacházíme v oblasti, kde se krásné ryby chytají na přívlač, naše výbava byla tedy ryze přívlačová.Já měl proutek od Mivardi Avantgarde 20-60 g, a protože to byla v loňském roce novinka, chtěl jsem zjistit, co tento prut dokáže. Na navijáku Penn Afinity 4000, jsem měl namotanou jistotu v podobě šňůry Power Pro 0,23. Ve výbavě přívlačových gum, byla vedle šestkových kopyt Relax, značná převaha oranžových Mysticů od Honzy Dufka, tato barva nám byla předem doporučena.Společně s jigem Agressor 50 nebo 60g se zdála být pro místní tresky neodolatelnou pochoutkou.

   Chytali jsme převážně v hloubkách mezi 20 až 40 metry. Nástrahu jsme nechali propadnout na dno a nasledně prohledávali sloupec.Při jednom takovém náhozu do mořské hlubiny se kamarádovi zhruba v polovině cesty, tak na 20 metrech náhle zastavilo odmotávání šňůry a po chvilce následovala razantní jízda, když jsem viděl ten ohnutý vláčák , bylo mi jasné, že to žádná čudla nebude. Zhruba čtvrthodinový boj přinesl své ovoce a před námi se vynořil halibut, 120cm a 18 kg.Na první den super úlovek. Nutno dodat, že ryba byla vytažena stejným prutem, jen šňůra byla od Berkley fireline 0.17.To jsme však netušili, že pro tento den to není poslední velká ryba. Po příjezdu na základnu a znovu nabrání sil, jsme mohli opět vyrazit, zkoušeli jsme pro změnu černé Mysticy na kellery - treska tmavá, ale nepřálo nám štěstí, tak následoval opět nástup oranžových atomovek a na scénu opět začaly přicházet obecňačky- treska obecná.Nejvíce jsme chytali tresky o velikosti 60-70 cm, samozřejmě jsme narazili na menší, ale i větší ryby. I malá treska 40cm, což není ani její míra, která je daná, ma neskutečnou sílu a do souboje dá naprosto vše. Snad po desítkách uvláčených ryb  následovaly poslední náhozy a atomovka zase zafungovala skvěle Leonovi, kterému se podařilo vytáhnout nádhernou tresku 125 cm a 20kg. Zpočátku to však vypadalo, že někde uvázl na podvodní skále, ale tomu tak nebylo a to co vytáhl z vody byla prostě nádhera. Nutno dodat, že jsme tímto zlomili rekord tresky obecné na základně v Kjeringvagu a podle místních tradic musel byt tento úlovek zaznamenán na místní zdi největších úlovků.Ta předchozí treska byla o 5 cm menší  a 2 kg lehčí.    

   Po celý týden jsme chytali převážně na oranžovky, bílé nebo černé Mysticy. Na černou jsme zkoušeli chytat již zmíněné kellery, ale později jsme zjistili, že nejsme jediní, kdo má na ně smůlu, zřejmě ještě nebyli najetí nebo prostě nebrali. Za cely týden jsme jich chytli pouze 6 a ne větších než 50 cm. Samozřejmě se zde daly nachytat v tuto roční dobu i jiné druhy ryb v podobě mníkovce, mníka, okouníka nebo žraloka ostrouna, ale tyto ryby žijí ve větších hloubkách, a protože jsme celý týden vláčeli, byla by to velká náhoda chytit něco takového. Za celou dobu jsme nachytali spousty krásných, velkých i menších ryb a vůbec nelitujeme toho, že jsme jen vláčeli. Nejvíce rádi jsme však byli za to, že jsme se všichni vrátili v pořádku domů, jelikož mezi námi čtyřmi byli dva ,,mořští nováčci" Jakub a Mary.

   Závěrem bych chtěl napsat, že by každý z nás měl mít naprostý respekt z moře a také pečlivě dodržovat zásady rybolovu na moři, protože nebezpečí nehrozí jen od vody, ale i na lodi, která je plná návazců, trojháků, těžkých pilkerů a vše je zde mokré a kluzké a nechtěny kontakt s těmito věcmi dokáže být hodně bolestivý. Kdo se má rád a nemá dnes již tak rozšířený plovoucí oblek, neměl by na moře vyrážet bez záchranné vesty, samozřejmostí je také vyrážet na lov s čistou hlavou. Také je moc důležité sledovat na moři příliv a odliv, mořský proud tzv. drift, který vás lehce dostane i tam kam nechcete, mám na mysli skály nebo ostrůvky, které nejsou vidět pouhým okem, takže byste měli mít oční kontakt s echolotem na lodi, který je nezbytnou součástí výbavy lodi.        

  Poslední věc je ta a bohužel píši z vlastní zkušenosti, řádně se před odjezdem pojistit, buď sami nebo přes CK se kterou jedete, nejen proti úrazu, protože rybolov na moři je rizikový sport,  ale i za odpovědnost škody na cizím majetku. A tady je trošku problém, protože každý si při přijezdu na místo přebírá loď a nám se bohužel podařilo poškodit šroub, kýl a část motoru. Spoluúčast nás stála 10000 NOK, nicméně jedna nejmenovaná, ale známá pojištovna, do které jsme vložili důvěru a nechali se přesně pojistit pro tyto případy, najednou dává ruce pryč a hledá různé výluky, kterýma by toto pojištění zpochybnila i přesto, že nám ho sama ušila na míru, jak smutné. Ale i přes to všichni doufáme, že se na ostrov Dolmoy znovu vrátíme, protože se nám tam moc líbilo.  

Tak Petrův Zdar Honza, Leon, Jakub, Mary  

                                                        

 

 

 

0
02.08.2013 08:00:00
Diskuse
Pro přídávání příspěvků do diskuse musíš být příhlášený.


Přihlásit se
Hodnocení obchodu na Zboží.cz